Placení daní u studentů

Za předpokladu, že se v případě studenta jedná o vyživované dítě (§ 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů) žijící s rodiči (s poplatníkem, který daňové zvýhodnění uplatňuje) ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie / Evropského hospodářského prostoru, lze uplatnit daňové zvýhodnění do dovršení věku studenta 26 let.

Termín „brigáda“ zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), vůbec nezná. Pod tímto pojmem si z hlediska uvedeného zákona představujeme činnost směřující k získání příjmů, tedy činnost výdělečnou, nejčastěji realizovanou formou činnosti závislé: zkrátka zaměstnání. Jedná se zpravidla o příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP – příjmy ze současného pracovněprávního a obdobného poměru. Studenti nejčastěji za tímto účelem uzavírají se zaměstnavatelem dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti v souladu s ustanovením § 74 - § 77 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Pro povinnost podání daňového přiznání studentem neexistují žádná speciální pravidla, ale platí obecná pravidla jako pro jakéhokoliv jiného poplatníka daně z příjmů fyzických osob vyplývající z ustanovení § 38g ZDP.

Povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob mít nebudete, pakliže:

1. jste jako zaměstnanec pracovali pro jednoho zaměstnavatele (nebo pro více zaměstnavatelů postupně), a u všech budete mít na příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) učiněné Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (růžový tiskopis) a nebudete mít jiné příjmy zakládající povinnost podat daňové přiznání,
2. budete mít zdanitelné příjmy pouze na základě dohody o provedení práce, a to do 11 499 Kč nebo jiný příjem, např. na základě dohody o pracovní činnosti do 4 499 Kč měsíčně od jednoho plátce (viz § 6 odst. 4 ZDP), a nebudete mít u plátce daně učiněné Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Příjmy plynoucí z těchto dohod jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně a tímto je daňová povinnost vyrovnána. Nevýhodou tohoto zdanění je, že nelze uplatnit slevy na dani.
   
   Poznámka: I v případě b) však může poplatník dodatečně učinit u plátce daně (zaměstnavatele) Prohlášení k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (viz § 38k odst. 7 ZDP), popř. zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní do celoročního základu daně v rámci daňového přiznání a zde uplatnit nezdanitelnou část základu daně a slevy na dani, na které má nárok.

Ano, každý poplatník, tedy i zaměstnaný student, si může u zaměstnavatele uplatnit:

• základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč (měsíčně 2 570 Kč) v souladu s § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP,
• případně další slevy definované v § 35ba ZDP při splnění podmínek ZDP (např. ZTP/P, na manžela, atd.).

Slevy můžete uplatnit již v průběhu zdaňovacího období (měsíčně), a to za předpokladu, že jste u plátce daně (zaměstnavatele) učinili na příslušné období Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a prokázali splnění nároku na odečet slev na dani v souladu s § 38l ZDP. 

Formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je dostupný na internetových stránkách Finanční správy. Na začátku každého roku jsou pak tiskopisy daňových přiznání za uplynulé zdaňovací období k dispozici na jednotlivých územních pracovištích finančních úřadů. Vyplnění si můžete nanečisto vyzkoušet v našem Průvodci daňovým přiznáním. Pro podání daňového přiznání můžete využít Online finanční úřad MOJE daně, do kterého se přihlásíte např. prostřednictvím vaší bankovní identity.

„Růžové prohlášení“ je tiskopis ministerstva financí (plným názvem Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, 25 5457 MFin 5457), jehož prostřednictvím může zaměstnanec (jako poplatník daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) u svého zaměstnavatele (plátce daně) pro účely stanovení měsíčních záloh na daň uplatnit měsíční slevy na dani dle § 35ba a daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c, na které má nárok, a to za předpokladu, že požadované skutečnosti plátci daně prokáže podle § 38l ZDP. Při nástupu do zaměstnání se prohlášení činí do 30 dnů a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období.

Upozornění: Prohlášení nelze učinit současně (na stejné období) u více plátců daně (zaměstnavatelů), s výjimkou změny zaměstnání v průběhu jednoho kalendářního měsíce (slevu na poplatníka v tomto případě může poskytnout pouze jeden zaměstnavatel).

Po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) v termínu do 15. února následujícího roku lze požádat posledního zaměstnavatele v kalendářním roce prostřednictvím Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění, v rámci něhož může poplatník uplatnit i další slevy na dani dle § 35ba ZDP, na které má případně nárok a nelze je uplatnit již měsíčně při stanovení záloh na daň (sleva na manželku), a dále nezdanitelné části základu daně dle § 15 zákona o daních z příjmů, na jejichž uplatnění má nárok (např. úroky z úvěru na bytové potřeby, příspěvky na penzijní připojištění, pojistné na soukromé životní pojištění atd.), popř. dodatečně i slevy na dani, které bylo možno poskytnout měsíčně, ale poplatníkem nebyly v průběhu roku nárokovány.

Upozornění: Požádat plátce daně o roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění nelze v případě povinnosti podat daňové přiznání!

Ano, pokud splňujete podmínky stanovené živnostenským zákonem (tj. zákonem č. 455/1991 Sb.), jako je např. plná svéprávnost a bezúhonnost.
Ve věci živnostenského listu je třeba se obrátit na příslušný živnostenský úřad.

Registrační povinnost na finančním úřadě je od r. 2024 pro daň z příjmů fyzických osob zrušena. Jen pokud byste zaměstnával další osoby, měl byste se zaregistrovat na finančním úřadě jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Ano, pokud budete podnikat, lze předpokládat, že Vaše roční příjmy z této činnosti (hrubé příjmy bez uplatnění výdajů!) přesáhnou 50 000 Kč. V takovém případě budete povinen podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Daňové přiznání budete povinen podat i v případě, že tyto příjmy nepřesáhnou 50 000 Kč, ale budete vykazovat daňovou ztrátu, což lze předpokládat např. při zahájení podnikání na konci zdaňovacího období (kalendářního roku).
Případy, kdy je/není poplatník povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob podrobně vymezuje ustanovení § 38g zákona o daních z příjmů.

Formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je dostupný na internetových stránkách Finanční správy. Na začátku každého roku jsou pak tiskopisy daňových přiznání za uplynulé zdaňovací období k dispozici na jednotlivých územních pracovištích finančních úřadů. Vyplnění si můžete nanečisto vyzkoušet v našem Průvodci daňovým přiznáním. Pro podání daňového přiznání můžete využít Online finanční úřad MOJE daně, do kterého se přihlásíte např. prostřednictvím vaší bankovní identity.

Ano, o vrácení přeplatku můžete správce daně požádat.
Pokud v době podání žádosti dosahuje vratitelný přeplatek nejméně 200 Kč, vrátí jej správce daně do 30 dnů ode dne obdržení žádosti. Vratitelný přeplatek nižší než 200 Kč vrátí správce daně daňovému subjektu jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti.
K podání žádosti o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob můžete využít tiskopis daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kde je na poslední straně základní části vytvořen formulář žádosti o vrácení přeplatku.

Podnikatelská činnost obecně placení zdravotního a sociálního pojištění podléhá. Uvedená problematika je řešena pro zdravotní pojištění zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Pro sociální pojištění pak tuto oblast upravuje zejména zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Pro bližší informace ohledně povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění vám doporučujeme se obrátit na příslušné instituce (příslušnou zdravotní pojišťovnu resp. Českou správu sociálního zabezpečení).

Uvedená problematika je řešena pro zdravotní pojištění zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Pro sociální pojištění pak tuto oblast upravuje zejména zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení.
Pro bližší informace ohledně povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění Vám doporučujeme se obrátit na příslušné instituce (příslušnou zdravotní pojišťovnu, resp. Českou správu sociálního zabezpečení).